Tunel Pokratického potoka

Spodní konec tunelu se noří do temných vod Labe - při vyšším stavu vody tunel tvoří na soutoku malý a strašidelný sifon.

Pokratický potok pojmenovaný po obci Pokratice (dnes součást města Litoměřic) protéká od severu z Českého středohoří západně od centra města Litoměřic), ve kterém se vlévá do Labe.

Pod městem prochází potok soustavou na sebe navazujících podzemních tunelů z různého období (nejstarší pravděpodobně pochází z 1. poloviny 19. století) a materiálů - z cihel, kamene i betonu. Celková délka mírně klikatého podzemního toku je asi 920 m s dvojím krátkým přerušením po stranách bývalého železničního mostu nedaleko východního portálu zrušeného tunelu pod Litoměřicemi.

Tunel je v celé délce průchozí s proměnným profilem podle doby vybudování daného úseku. Na jižním konci u soutoku s Labem se nachází hluboká část, kde tunel přímo vchází do vod řeky a za vyššího stavu zde dokonce tvoří nepříjemný sifon, který znesnadňuje odtok naplavenin lehčích než voda.

Do historické stoky ústily v minulosti další tunely, dnes již povětšinou zazděné. Zde se chodba lomí v tupém úhlu pod Labskou ulicí.

Tam, kde tvoří dno tunelu cihly pálené do žluta, vymlela voda za desítky let zajímavé proudnice.

Pod bývalou železniční tratí vedoucí pod Litoměřicemi tunelem prochází potok kamenným mostem a na malou chvíli se vynořuje na světlo světa, aby vzápětí zase zmizel v klenuté stoce.

Místní děvčata pozorují ponurou hlubinu, ve které Pokratický potok prochází pod zrušenou železniční tratí i pod samotným městem.

Dvakrát, vždy jen na pár metrů, se vody potoka ocitají pod širým nebem v chladné strouze mezi zdmi zadních zahrad, železničním mostem a městskými hradbami.

Na řadě míst ústily dříve do tunelu menší stoky nebo podzemní chodby. Toto je jedním z nich.

Rychlý proud vody (který by mohl vymílat dno) omezují kaskádovité stupně různé výšky, rozmístěné na několika místech ve štole.

Spodní část tunelu je vystavěná z kamene a cihel.

Nejzajímavějším místem na trase podzemního toku je podzemní most pod křižovatkou ulic Pekařské, Dómské, Jarošovy a Michalské, na místě, kde potok protékal pod bývalou Michalskou branou. Ta byla v roce 1839 zbourána a potok zaklenut do podzemní stoky.

Postupně zaklenutý Pokratický potok na místě, kde jej před Michalskou bránou kdysi překonával kamenný most.

Pod a za ulicí Krupkou je potok veden v nudném betonovém korytě s čedičovým dnem.

Občasné vývary je třeba překonávat pomocí kramlí zabetonovaných ve stěně tunelu.

V dalším úseku má tunel tlamový profil zaklenutý elegantní řetězovkou.

Do tunelu ústí také přepady z odlehčovacích komor městské kanalizace.

Místy se v tunelu tvoří nánosy naplavenin, díky poměrně vysokému sklonu jsou ale spíš vzácné.

Severní portál tunelu Pokratického potoka.

Severní portál tunelu Pokratického potoka mnoho krásy nepobral.

Zajímavější je protilehlý jižní portál bezejmenného potoka přitékajícího podzemím od Miřejovic, který slibuje také zajímavou podzemní cestu až na kraj města.